Jindřich Halabala je bezpochyby jedna z nejvýznamnějších osobností českého designu. Jeho návrhy nábytku byly v jeho době velmi moderní, ale zároveň praktické a také levné. Pod jeho vedením se Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně drželi na tehdejší špičce ve výrobě nábytku a vyvážely originální kousky do celého světa.
Jindřich Halabala se narodil roku 1903 v Koryčanech do rodiny stolaře Štěpána Halabaly. Nejen povolání otce ho tak pojí s výrobou nábytku. V Koryčanech totiž už v té době stála továrna Michaela Thoneta, kde se vyráběla například slavná židle číslo 14, o které jsme již psali /zde/. U otce se vyučil stolařem a roku 1922 nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, na studium architektury se specializací na nábytek a interiér. Už jako student nastoupil na praxi ve spojených UP závodech, které budou později s jeho jménem navždy spjaty. Plně do podniku nastupuje roku 1928 po ukončení studia jako ředitel pražské prodejny, ale už o dva roky později se stává hlavním architektem ústředí firmy v Brně. Tam se stává spolupracovníkem ředitele podniku Vladimírem Marečkem, který je s mladým Halabalou velmi spokojen. Tato spolupráce se ukazuje jako nesmírně plodná a je středobodem budoucích úspěchů celých závodů. Oba totiž sdílejí koncepci nábytku, který je kvalitní, a přitom dostupný pro co nejširší vrstvy obyvatelstva. V sériové produkci se tak snaží procesy zefektivnit, nikdy však na úkor kvality. Dařilo se jim to například důvtipným sestavením sortimentu, které měl na starosti také Halabala. Byl stavěn tak aby se daly průmyslově vyráběné komponenty použít pro co nejvíce různých nábytkových typů. V dnešní době je tato praxe naprosto běžná, nejzřejmější je to například u švédské IKEA, avšak ve třicátých letech šlo o velmi moderní koncept.
Halabala byl v závodech tak úspěšný a nenahraditelný také proto, že se věnoval mnoha různým odvětvím a mohl tak komplexně rozumět procesu výroby od surovin, až po spokojeného zákazníka. Halabala se totiž kromě toho, že zastával funkci náměstka ředitele a sám navrhoval nábytek, věnoval také například marketingu a propagaci zboží. Dokonce jako amatérský fotograf zajištoval i některé snímky do reklamních letáků firmy, a to v době kdy fotoaparát mělo jen málo nadšenců.
Známých kusů nábytku, jež Halabala navrhl a UP závody vyrobily je bezpočet. Asi nejslavnější je křeslo Halabala H-269, které je okamžitě rozpoznatelné výrazně ohýbanými opěradly. Ikonický je také Halabalův konferenční stolek “pavouk”, který svou přezdívku dostal podle svých oblých “pavoučích“ nohou.
Halabala byl opravdu jeden z nejplodnějších českých designérů nábytku a díky kvalitě a také kvantitě vyrobených kusů se ještě originálních kusů pohybuje v Česku ještě hodně. U nás ve Vestibul Interiér patří nábytek od Jindřicha Halabaly k nejpopulárnějším adeptům na restaurování, takže už s ním máme bohaté zkušenosti. Pokud tedy doma nějakého Halabalu máte a chtěli jeho unikátní design zachovat na další desetiletí kontaktujte nás, nebo navštivte naši pobočku na Nádražní 42 v Ostravě.
